222. Podstata.

„Jen po venku věci poznáváme,

Pokud je vidíme, ohmatáme,

O podstatě žádný nic neví.“

Aj když podstata se nám ukrývá,

Nechme ji, vždyť třeba ji nebývá,

V koupi každý podstatu sleví.

Příroda se v smysle zduchovnila,

Dobře sama sobě nic neskryla,

Však o duchu arci duch jen ví.