228. Duše.

Hleďte, hleďte, jaké to zázraky,

Z tohoto semínka strom tu jaký,

Jaká tlouštka, výška, list a květ.

Kde v semínku tato moc se kryla,

Proč jen lípa z něho se rozvila,

A proč z toho dub a dub opěť?

Aj to nové jídlo nám tu žvýkáš,

Víš to, víš, a přec to znovu říkáš,

Že co duše jest, bys chtěl vědět.

Jest to zákon zvláštní všeho tvoru,

Ano zákon mžík Božího zoru,

Chcešli delší doložení mět?