23. Co to bude, co to bude? –

Co to bude, co to bude? –

vítr smutné písně hude;

v neprůhledné mlhy pleny

hlavy lesů zahaleny –

Sýček v černých trosek skrytě

rozplakal se jako dítě;

a dub starý u rybníka,

hořem schýlen, bolně vzlyká.

Suknem k marám na requie

širá nebe báň se skryje;

s hor a lesů na vše strany

krajem smutné zvučí hrany...

Aj to Podzim u mar stojí,

kráse luhů pohřeb strojí;

květům, kde jen který zbývá,

žalné: „De profundis“... zpívá.