23. Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen;

By František Sušil

Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen;

Když tě nebe blaze okřeše,

Vydej jiskry duši k útěše,

A vznět skytej k spalbě pyšných slemen.

Myslí nebes dotýkej se temen,

Zhrdej chodiť v podlé peleše,

Ráje stvořuj z chudé veteše,

Setbu metej nadhvězdových semen.

Velekněz buď pravdy, ctnosti, krásy,

Bůh ti heslo, znak buď prapor spásy,

Z hloubi duše perly vyhlubuj.

Pravdu s krásou vlídně zasnubuj,

Na stříbře plod zlatý skytej světu,

A hruď lidskou k svému utuž letu.