23. Nejen ona růžokvětná líčka,

Nejen ona růžokvětná líčka,

Rtové k políbení spiknutí,

I vaz pyšný, hrdlo labutí,

Šťastná zlatých vlasů po něm hříčka;

Čelo slunné, klidný oblouk víčka,

Očí přísných vábné kynutí,

Lkavý ousměch, tejná vzdechnutí,

I slov němá sladkých polovička:

Vše mé k bojům srdce bádá chybným,

Tisýc, zloboh Milek, spojuje

Osydel léčených klamem slibným;

Ona sama učí ujít želu,

Kolikráte tělo bojuje

Proti duchu, a duch proti tělu.