23. Tolik může hle moc pěkné tváře!

Tolik může hle moc pěkné tváře!

Včera zvána byla ku bálu,

A když uvedla Ji do sálu

Zdvořilého ruka hospodáře,

Okouzlila svíc a perel záře

Tak Ji, jakby byla z křištálu,

Až ples ten jen její na chválu,

Hoch se každý změnil na modláře:

Jiné dívky stály jako vryté,

Aby neztratily ctitelů

Bleskem krásy snad a okrasy té;

Dnes pak zní už rozmluv na tisíce

O ní v chalup zděch i kaštělů,

Tak že pro stud nikam nechce více.