23. Žel, že v této zimní době

Žel, že v této zimní době

neviděti květin více,

bychom Vám jich ku ozdobě

natrhali do kytice.

Všude mrtvo; louky, sady,

ježto druhdy pestře kvetou,

pozbyly své luzné vnady –

teď je sníh a ledy hnětou.

My však jaro vlastní máme;

a že jeho zdobným květem

doposud se odíváme,

k přešťastným se čteme dětem.

Šťastni jsme, neb neskonalou

jevíte k nám ve všem lásku,

ačkoliv jen asi malou

splatíme Vám toho částku.

Šťastni jsme, že léta mládí

smíme trávit mezi Vámi,

žili zdrávi, spokojeni.