230. Dobro.

Světlo jest nejblížší přítel stínu,

Peklo bylo kdysi nebí v klínu,

Šalba, zloba, pravdy, dobra hnoj.

Není dusík pro zvířecí plíce,

Hned v kysliku splane živá svíce,

Chceš-li život, tak je v celek spoj.

Zemče vedle mouky, škrobu, medu

Skrývá v sobě zhoubu líhu, jedu;

Hle jak v dobru spí hrozný odboj.