230. Dvůj plamen v srdcí dvou se pojí lásce,
Dvůj plamen v srdcí dvou se pojí lásce,
I nes jej každé srdce po své částce!
Kde obojí se část v hruď jednu stáhne,
Tam plápol pekla jedno srdce smáhne.
Bůh tvojí lásce propůjčuje sebe,
Kdo Boha kochá, nosí v sobě nebe,
Kdo nekochá ho, schne mu rajský pramen,
A v duši vznímá se mu pekla plamen.