231. A však než sem vešel, smluvu psanou

A však než sem vešel, smluvu psanou

S Milkem učinil sem před Prahou,

Přísnou pečetí a přísahou,

By on se mnou nešel, stverzovanou;

On to spelnil, a hned přede branou

Přetvořil se s chytrou rozvahou

V holoubka, a nebes podlahou

Proletoval město obou stranou:

Téměř měsíc přítomnost svou taje

Čekal na mne, chudák, po domích,

Po věžech a chrámích sedávaje;

Ale divno, tak znal dobře zemce

Od cizinců dělit lakomých,

Nesednul že nikdy na dům Němce.