231. Velživot.

Měsíc šeří, hvězdičky se třpítí,

Slunce, louč a mnohá muška svítí,

Jest pak jedno, jedno světlo jen.

Mrzne, taje, vedro, zima míhá,

Tmí se, dní se, věk a věk ubíhá;

Však to všechno jeden věčný den.

Růže rdí se a slavíček pěje,

Mudrc skoumá, rek pořadá děje:

Zdali všechno jeden život jen?