233. Plody.

By František Matouš Klácel

Vždyť vy matky rodit nestačíte,

Co se vy potomci tak tlačíte

Z vaší věčnosti sem v márný den?

Vždyť vy otci sami nás budíte,

Lásku chcete, plodem se trudíte,

Láska bez plodu jen lásky sen.

Kdo plodí, osobě své umírá,

Plodě mřící ale smrt zapírá;

Plod a smrt života strany jen.