235. Vesměrnost.

By František Matouš Klácel

Aj pověz mi učený lekaři,

Co tělesné zlé, jenž život maří?

Toť jednoho údu nádhernost.

Ty, jenž práva žezlem lid zpravuješ,

Řekni, co občanským zlým jmenuješ?

Jednotlivých údů nevěrnost.

Aj, umělče, což v tom oblíčeji,

Že se nad ním všichni lidé smějí?

Čela, nosu, brady nesměrnost.

Ruchu rozlíčnost v obecném ruchu,

Pravda, dobro, krása těl i duchů,

Náboženství celku vesměrnost.