239. Meze.

Má-li něco dobrým, krásným býti,

Musí, páni, jistou míru míti,

To ne cizí, nybrž míru svou.

Dobrá vůle, jenž se neohradí,

Více než Mefisto v světě vadí,

O toho se aspoň dobří trou.

Jenom pravda v meze se nesvírá,

Žijíc nerodí se, neumírá;

Všudy jsouc zmizí, kde v klec ji mknou.