24. Nechať je to vláha rosy

Nechať je to vláha rosy

aneb slunka plání,

jen když z obého Ti vzejde

boží požehnání.

Nechať větry od severu

aneb z jihu vanou,

jen když jejich dechy dají

sklizeň požehnanou.

Buď si jaro, léto, jeseň

aneb doba zimy,

jen když Tobě zavděčí se

každé dary svými. –

Pak nech klidně mysl Tvoje

stáří očekává,

jenom když Tvé tělo bude

a Tvá mysl zdráva.

Pak nech zbělají Tvé vlasy

stříbrem, jen když za to

bude ve Tvém srdci láska

a v Tvé ruce – zlato.