24. Poselství.

Ty znáš dívku moji, luno krásná,

Vlasy – černá noci jsou perut,

Z oka blesk je ranní hvězdy sut,

Líce mladinká to záře časná.

Rubín lije červec v ústa spasná;

Hlasové ti nesou ráje chut;

Veselý duch v mysli odemknut

V démantu co hravá záře jasná.

Slyš mě, luno, co má ústa dí,

Nemáš-li co jiné v pospěchu,

V poselství tom najdeš potěchu:

Duši kladu já teď do tvé záře,

A s ní spěchej, kde mé srdce dlí –

A plyň k ústům, v oči, v její tváře.