24. Sestry nestejné.

By František Matouš Klácel

Ladně křídlo tvé radostí chvěje,

Svobodu pocitě duch se směje,

Utěšený hovor tvůj a zpěv.

Hloubka duše tvé posvatné selo,

Barvený papršlek tvoje tělo,

Vtipné slovo cudný tvůj oděv.

V temný kraj se sestra tvá vydala,

Skalním, zemním duchem se zmrhala,

Chlast, blekot a řvání její zjev.