25. Jen jedno!

By František Matouš Klácel

Chválo, chválo, jednomu když kadíš,

Nač jinému schválně pod nos smradíš,

Šlapeš po tom, by moh’ onen stát?

Chvála s hanou jednou slinou svitá,

Laskou, jedem nenávisti spitá,

Přitel sám se tebe musí bát!

I sprostáčku máš poklony měřit,

Nesmíš zadkem druhého udeřit,

Kloboukem třetímu přes nos dát.