25. Oči, oči modré, milostivé,

By Jan Kollár

Oči, oči modré, milostivé,

O, vy perly v květu rozvitém,

V nichž se zem a nebe s blankytem

Jako v řece svítí zrcadlivé:

Vyznám, že jen u vás, školy živé,

Ctnost jsem spatřil v blesku věčitém;

Nač jste ale přitom podkrytem

Vlily do mne jedy tyto lstivé?

Nač mi zhoubce první vaše zření

Do bran srdce mého vhnízdilo,

Jenž můj život střelou smrtnou plení:

A však hodno výhost dáti zemi,

Komu při pohřebu svítilo

Takovými nebe pochodněmi.