25. Vděčnosť, vlastnosť ušlechtilou,
Vděčnosť, vlastnosť ušlechtilou,
V srdce citná Bůh vložil,
Tou by ctností lidumilou
Dobročinnosť upevnil.
Jí se k matce obracuje
Dítě s okem laskavým;
Matka radosť pociťuje
Nad dítětem uznalým.
Matku, dítě svazek blaží
Ctností dvou přelíbezných,
Obě strany se tu snaží
Získať zásluh chvalebných.
Kde duch dobročinný žije,
Ať se matkou paní zve,
Jemu vděčnosť věnce vije
Vyjevujíc city své.
Přijmiž, Paní od nás ctěná!
Díky, jež Ti zjevujem,
Přijmi, že’s nám nakloněna,
Přání, jež Ti věnujem:
„Bůh Ti račiž zdraví dáti,
Života Ti prodloužiť,
Rač Ti blaha všeho přáti,
Statku Tvého rozmnožiť!
Rač Tvé dítky zachovati,
Obmysliť milostí svou,
Nech je v dobrém prospívati,
Býti Tvojí ozdobou!
Dej, by jmeno rodu Tvého
Krásně se zvelebilo,
K činům ducha šlechetného
Štěstí se připojilo!“