252. Don Quixoti.

Vědo, co že ty máš odporníků,

Katů, paličů, šerh, žalobníků,

Proto snad, že cizí jméno máš.

Slávné jméno obyčejně škodí,

Závist, a závistí odpor plodí;

Také nádherně se odíváš.

Ba čtveračko, též se takto děje,

Že když notně na tě hlupák kleje,

Ty mu potutelně pomaháš.

Pujčuješ mu staré harampátí,

Ať též učeně kol sebe mlátí,

Z Don Quixota blázna si děláš.