254. Když tak po všech místech znamenitých
By Jan Kollár
Když tak po všech místech znamenitých
Zříme z této hory homolné,
Až tam na krajiny okolné,
Až tam do vod Visly pramenitých;
Na březích té řeky rozložitých
Kozlátko se páslo svévolné,
Neřády a skoky zápolné
V nezbednostech čině potočitých:
Na to orel s dvěma orlicemi
Přiletěvše, slabé zvířátko
Rozdrápali na tré s údy všemi;
Co to, zhýknu, za divadlo nové?
A můj druh dí: onno kozlátko
Polsko jest a orli mocnářové.