254. Když tak po všech místech znamenitých

By Jan Kollár

Když tak po všech místech znamenitých

Zříme z této hory homolné,

Až tam na krajiny okolné,

Až tam do vod Visly pramenitých;

Na březích té řeky rozložitých

Kozlátko se páslo svévolné,

Neřády a skoky zápolné

V nezbednostech čině potočitých:

Na to orel s dvěma orlicemi

Přiletěvše, slabé zvířátko

Rozdrápali na tré s údy všemi;

Co to, zhýknu, za divadlo nové?

A můj druh dí: onno kozlátko

Polsko jest a orli mocnářové.