255. „Vane duch kde chce.“

Podivně semínko pravdy schází;

Koukol zroste, kde ji schválně sází,

V poušti zachvěje strom košatý.

Pravdy slovo na jazyku šumí,

Ale řečník sám jí nerozumí,

V samém světle slepě zajatý;

Hrady, školy Anjel Páně mine,

Na chudobném lůžku panně kyne,

Ve snu Boží syn je počatý.