257. Vidění.

By František Matouš Klácel

Vylez z díry, můj slimáčku,

Vylez, z tvé chaloupky ven.

„A já nejsem tvůj slimáček,

A chaloupku též nemám.“

A co jsi, vtipný čtveráčku,

Ať ti pravý titul dám?

„Já jsem hvězdář, mudrc jsem,

A v palácu ostávám.“

Proč mudrci růžky vystrkuješ,

A do oblak díváš se?

„A já nemám žádné růžky,

To je můj dalekohled,

Na oblaka já nehledím,

Do nebe samého nahlídám.“

A co vidíš v nebi samém?

„A ja vidím pána Boha,

Překrásnou chaloupku má,

S růžkama se dolu dívá,

Na mě, jako na něj já.“