258. Důležitosti.

By František Matouš Klácel

Rozlíčné dáváme chlapcům hračky,

Trůbky, vozejčky a hajdaláčky,

Děvčatům panenky strojené,

Krajky, kloboučky a šaty řásné,

Kolem těla smičky z pentle krásné,

Tělo sámo pak je dřevěné.

Brzo ale děcko libost tratí,

Jestli pannu znovu neošatí,

Roucho musí být obnovené.

A když nové po znovu zas šklube,

Z vnitřku ale nic se nevyklube,

Tělo vždy ostává studené.

Arci velcí lidé vy nemáte

Hračky takové, vy se nedáte

Odbyt jako děti zkrocené.