26. Na blízku!

By František Matouš Klácel

Nic se s víc nesnází nevyčíhá,

Nic tak rychle, lstivě neubíhá,

Jako plachý člověk sobě sám.

Denně slunce milosrdně svítí,

Vesna vrácená šatí své kvítí,

Milost Boží sestupuje k nám.

Člověk hledá, hledá, nenachází,

Náději svou vždy na venek sází:

On však sám je svět a Boží chrám.