26. Tenby vtipu zradil ochabělost,

Tenby vtipu zradil ochabělost,

Jábych dílo začal daremné,

Kdyby někdo žádal odemne,

Abych částky líčil a ne celost;

K nemožnostem ať se netře smělost;

Světlo slunce jestiť příjemné,

Ale zraky tomu rozemne,

Kdo chce patřiť přímo v jeho skvělost.

Tak též i tu: Jdeli oko blíže,

Málo vidí z darů velikých,

Neb duch křehne, slova zmatek víže;

To však zřejmo již i z dalekosti,

Žetě celá živé všelikých

Pantheon krás, umu a vší cnosti.