264. Nasitivše oči, kam teď? radu

Nasitivše oči, kam teď? radu

Máme s Milkem pelnou rozpaků,

A v tom, jako vodič, z oblaků

Přikvitne k nám Radhost od západu;

Bůh ten vedol najperv přes zahradu

Konileskou nohy diváků,

Potom do okolí Hanáků,

Naposledy k rumům Velehradu:

Zatím Milek větrošatý řekne:

Poďme ještě slyšet šalmaji

Valachů a zpěvy jejich pěkné;

Uzřevše pak Tatru vínorodou,

Pokračovali sme k Dunaji

Dále cestou naší zemovodou.