265. Nyní že se valně sardci mému

Nyní že se valně sardci mému

Písně zlatorýmé vylíte,

Když se k místu tomu blížíte,

Kde sloup slávy stkví se Sobieskému;

Ať jej všemu světu křesťanskému,

Stambulu i Mekce hlásíte,

Zvláště před očima deržíte

Šprevě tam, tu Istru nevděčnému:

Korouhvi pak, kterou syn ten Slávy

Měsíci vzav kříži věnoval,

Tento nápis neste do Varšavy:

„O by celá Europa to znala,

Že ji trůn ten někdy retoval,

Který ona potom stroskotala.“