267. Ponaučení.

Hrdličko sivá, tys dobrý pták,

Ty jen svoje miluješ,

Ke všemu jen cukruješ,

Dál vše necháš tak a tak.

Proto míváš malovanou klec,

A to v panských zahradách;

Dětem v měkých posadách

Louskáš hojný, sladký semenec.

Když po dlouhém věku umíráš,

To je nářek slečinek!

Ležíš v rakvi z květinek,

Na hrobečku věnec máš.

Ta kratičká píseň zpomíná,

Že kdo chce posluhovat,

Klanět se a cukrovat,

Že se vždy u pánů dobře má.