268. V lesku rosou zperleného jitra,

V lesku rosou zperleného jitra,

V listošeptých hájkův shovoru,

Šli sme, ano v našem obzoru

Rozvine se staré město Nitra;

Já hned, bolest zniklou v sardci přitra,

Kráčím spěšně onnu na horu,

Která svatá sluje Soboru

Zhubenému cuzým hostem zchytra:

A tu skal sme velkých nanosili,

Potom oltář podle obřadu

Staroslavů z nich sme vystavili;

Milek oheň rozžal, já pak víno,

Med a klasy v obět nakladu,

Že ten zápal šíře uvidíno.