27. Nešal sebe!

Běduješ, že malbě nerozumíš

A že hloupě i na mistry čumíš,

Že pro hudbu tupé ucho tvé;

Věda prý jest tvému vtipu temná,

Duše tvá věcí takých nejemná

Jinam že tvou pilnou snahu zve;

Nevěřím, ač by ses před mnou dušil;

Jaký duch, jenž ducha by netušil

A zadal nebes dědictví své?