27. Škoda, dědoušku milený!

Škoda, dědoušku milený!

Že’s tak od nás vzdálený;

Škoda též, že já maličký

Nemám dost hebké ručičky,

Abych Ti sám mohl psáti,

Co Ti chce mé srdce přáti.

Malý že jsem, přání malé

Mému srdci přisluší:

Nechť Ti dá Bůh radosť, zdraví,

A je nikdy neruší;

Aby dlouho, hodně dlouho

Žil jsi nám ku radosti;

My Tě těšiť, hodně těšiť

Mohli v Tvojí starosti.