27. Trpělivost.

Synu milý, málo’s ještě zkusil,

Proč by se ti život tento hnusil?

Kdo se každé strastky poleká,

Toho moudrý nemá za reka.

V doby zimní když list všechen vadne,

Na mnohou tu na sosnu sníh padne,

Suchá větev se jím ulomí,

Zdravá směje se z té pohromy.

Bol a muka dlužno statně nésti;

Aniž stesku proti nebi vésti,

Jsou to zápony, jsou nach a broť,

Jimiž namlouvá si Pán svou choť.

Ó měj, synu, tuto sprostnost duše,

Když se na tě bolův prospe kuše!

Holubice tě kdys navštiví,

Přinese ti růždku z olivy.