277. Nic nového.

By František Matouš Klácel

Rybecál šel jednou panny zlobit,

Ženichům chtěl v mísu pravdu drobit,

Lásku chemicky rozbírat šel.

Několik vzal kapek z srdce děvy,

Živle loučil, jaké to vyjevy!

Každou jiskru hustý kal zatměl.

Slavené vy lásky mazle blahé,

Zde se rdíte v špinavosti nahé,

Mnohý mládenec vás víc nechtěl.