28 Jdi, vyvolený Musy, k svému cíli,

Jdi, vyvolený Musy, k svému cíli,

kde nebesa již otevřená kynou,

kde úsvit vzchází růžový a bílý,

den probouzí se mořskou nad hladinou.

V svém plášti královském, v němž hvězdy slily

se v čárný majestát tou poutí stinnou

a šlépěje Tvé zlatě ozářily,

jak paprsky se v snící kraje linou.

Mne dál jít nech v tom skvělém jasu nebe,

Tvá hvězda vůdčí, jež tam jasně svítí,

nechť na Tvé cestě doprovází Tebe!

Jsem bludná duše, unavená žalem,

dát mohu Ti jen smutky svého žití,

a slzy své, šeř záhrobních jen palem.