28. Lítá větřík po zahradě,

Lítá větřík po zahradě,

dívka se ho ptá,

pestrému co kvítí

sladce povídá.

„Dočkej času, porozumíš

tajné řeči mé,

přilítne-li Vesna

v srdce toužebné.

V kyprém, slibném jeho sadě

květy vypučí,

tebe sladké mluvě

brzo vyučí.“

Dlouho, dlouho dívka stála,

toužně čekala,

až se v mladém srdci

Vesny dočkala...

Lítá větřík po zahradě,

neptá se ho víc,

sama kvítkům šeptá

slov již na tisíc.