28. Nemám slov ni umělosti,

Nemám slov ni umělosti,

bych Ti všecko, jak jsem chtěl,

a co v mé se duši hostí,

drahý otče, pověděl.

Však mé přání neumělé

není proto méně vřelé. –

Budiž zdráv, a po vše léta,

co jich dopřeje Ti nebe,

nech Ti zdar a štěstí zkvétá

a vše láskou daří Tebe!

Za to večer, za to z rána

prosím vroucně nebes Pána.