28. Pupava.

By František Matouš Klácel

Pupavo, pěkné časy předpovídáš,

Důvěrným kdy okem k nebi hlídáš,

Odhaluješ světlou hlavu svou.

V nízké trávě na mezi ty žiješ,

Tichu rosu jen pokorně piješ,

Ale máš dušičku citlivou.

Citlivá dušička si zasteskne,

Když se nebe v slávě své neleskne,

Zahalené v chmůru šedivou.