28. ŘÍJNA 1918

By Růžena Jesenská

Co stalo se? Spad’ řetěz s šijí,

okovy s rukou, bělmo s očí,

odvážné pěsti do vrat bijí,

a hlavy se nám vírem točí.

Brány se rázem otvírají,

vzduch ohněm volných duší šlehá,

jsme v naší zemi a jsme v ráji,

v srdcích se třese vzdor i něha.

Cos ohromného chvíle tvoří,

již otroctví a pouta není,

a všichni jako vlny moří

se dmeme vzhůru okřídleni.

Vlast svobodně si oddychuje

našimi ňadry, hrdinové

nám svítí z dálek, prapor duje,

a vše je nové, nové, nové.

Hle, výkřik, píseň, slza, věta,

sopečné výhně ratolesti,

jsme těžištěm v tu chvíli světa,

chcem’ zeměkouli v dlaních nésti!

Duch, spravedlnost, láska, krása

se v opojení s námi řítí

v hodinu, jejíž úder jásá:

teď budem’ žíti, žíti, žíti!