286. Dekret.

By František Matouš Klácel

„Ach co budu, ach co budu jísti?

Krást, žebrat nemám, nemám co přísti,

Žena, děti pláčou – umrou snad.“

Chceš-li se opravdu zprostit psoty,

Umři hladový – natáhni koty,

Píti, jísti na jiných je řad.

Aj, aj! když se moudři jich potážou,

Odkud úřad ten, jak se vykážou? –

Vždyť my máme dekret Boží – hlad.