288. Bože! Bože! který dobře mínil

Bože! Bože! který dobře mínil

Veždy s národy si všechněmi:

Ach už nikdo není na zemi,

Kdoby Slavům spravedlivost činil!

Kde sem chodil, nářek bratrů stínil

Všudy veselost mé duše mi,

O ty soudce nade soudcemi

Prosím: cože tak můj národ zvinil?

Křivda se mu, velká křivda, děje,

Žalobám pak se a zármutu

Našemu svět rouhá aneb směje;

Aspoň v tom nech moudrost tvá mi svítí:

Kdo zde hřeší? či kdo křivdu tu

Dělá? či kdo tuto křivdu cítí?