289. Zavzni ještě znovu slavenskými

Zavzni ještě znovu slavenskými

Zvuky krajinečko spanilá,

Ty vlast Priviny a Hezila,

Nad krásnými břehy Blatonskými:

By hrad onen zase s předky svými

A v něm svatyně ta ožila,

Kterou někdy ruka světila

Methodova řády křesťanskými:

Vezmi, kraji, i mne v lůno svoje,

A vy lázně jeho pověstné

Zmýte ze mne všecky strasti moje;

Obzvláště ty rány bolestné,

Které jedna Sála duši mojí

Způsobila, nechať druhá hojí,