29. Božský úkol vychování dítek;

Božský úkol vychování dítek;

Kdo to břímě béře na svou plec,

Z duší mladých všechnu zlobu svlec,

By se sličně rozvil duše svítek.

Poslouchati uč je bez namítek,

Nezavírej však jich duše v klec,

Ukaž, že jsi pravý umělec,

Ráj v nich vyveď plný božských kvítek.

Veď si moudře, ale veď si rázně,

Čarovné tu užij hole – kázně;

Kdož jí zhrdá, mění se mu v hada.

Kdož jí vládne, jak chce Boží rada,

Ten ji uzří jak kdys Aron kvésti

A plod sladký k spáse duší nésti.