29. Modlitba dívky k anděli strážci.

Anděle můj! jemuž nad mnou bdění

Milostivý svěřil nebes Pán,

Aj! zřiž vroucí mého srdce chvění,

Libý aby mu byl pokoj dán.

Slyš hlas dívky Bohem Ti svěřené,

Jí by bolem neb strastí sklíčené

Aspoň útěchy byl dárek přán.

Když se bouře nad mou hlavou zdvíhá,

A řeč lichotí mi podvodná,

Ruka Tvá mne vždy jistě ostříhá:

O bludu pak nezví duše má!

Slasť-li někdy se na mne usmívá,

Libě při mně jako rádce stůj,

Rozkoší by, ježto šalbou kývá,

Opojený duch neklesl můj,

Vždy, an chmúry moji duši straší:

Rajská Tvá se peruť nad mnou vznáší.

Jestli zloba lidská život můj kdy kalí,

A rmut s tísní osud na mne zlý uvalí:

Noc se černá na Tvou prosbu v zář rozhalí!

Klidný když mé oudy pojme spánek,

Libojemný na mne věje vánek:

Ustavičně strážně nad mnou bdíš;

Mne neopusť, když se doba blíží,

Poslední vzdech že již pustiť mám:

Andělské mě doprovoď ku říši,

Radostný mne uveď slávy v chrám!