296. Pěj svou píseň celým overbeným

Pěj svou píseň celým overbeným

Rákošem, ty hustém ve kříku

Skrytý, zlatoustý slavíku,

Pod večerem jasnou nocí tměným;

Dříve toč zpěv hlasem sladce chvěným

Po všech souzvučností řebříku,

A pak žalmuj, Lady řečníku

Ty i jara, semnou zarmouceným:

Pervou píseň onné Svatopluka

Bitvě obětujme krevavé,

Jejíž svědkem potok ten a louka;

Druhou píseň plačme nad samotou

Mou, po ztrátě družky laskavé,

Třetí nade Slavů nejednotou.