3. Bolesti vy velké štěstí mé!

Bolesti vy velké štěstí mé!

– – – Vy nechápete slastí neštěstí

a kouzla prokletí a svatých muk

a zatracených chmurná vítězství. –

I radost největší je menší bolesti. –

O závratná a věčná moudrosti,

jež k ňadrům tiskneš květ ten odvěký

a šeptáš modlitbu: Já tebou jsem!

Karikatury, vy děti mé,

já miluji tu vaši strnulost!

Ty Kristy skreslené a směšné Cheruby,

vás spráchnivělé, němé symboly

a barvy křiklavé a květy nemožné,

z pohádek strašidla a srdce skřivená,

jak lid si kreslí je a vesský pernikář.

Mé nitro své má hrůzné koncerty –

– – – Když nikdo nemluví, jen vítr hvízdá si

a padá, padá sníh a strouhá červotoč

a topol zoufá si a havran zakráká

a vyje pes a třeští hudby ryk

a všechno točí se a víří v šílenství

a tančí v hustou tmu a slítne rázem v hrob –