3. Nepřicházím s písní míru já k vám,

Nepřicházím s písní míru já k vám,

nepřicházím s loutnou, která by šveholila;

vrahů vrah, buřič, zbojník já sám,

vás ke zbojnictví píseň má ráda by zpila.

Nepřicházím s písní míru já k vám:

je dosti líné krve na vyhřátých ložích,

je dosti rukou ochotných k neviňoučkým hrám,

je dosti duší schoulených marně v rukou božích,

a v palácích i děrách starých měst

je mnohá, příliš mnohá zapáchající čest.

Nepřicházím s písní míru já k vám,

na chvějícím se rákose s bílým kapesníkem:

má zbabělost svůj příliš naplněný chrám,

kam denně zajít si je skoro dobrým zvykem.

Nepřicházím s písní míru já k vám,

neskuhrám, nefňukám, pobízím život;

kdo mi chceš rozumět, zavři svůj krám,

kde moudře čachruješ s padělaným zbožím,

vezmi si vzduch a slunce a život,

vezmi si růže a vem si je s trním.