3. Opět den radosti k nám se sklání,

Opět den radosti k nám se sklání,

Drahý otče můj!

Jenžto nám i Tobě k požehnání

Vznesl pohled svůj,

Den, jenž Tebe k žití povolal

A nám v Tobě, drahý! otce dal.

Ó, kéž ještě častokráte zblaží

Srdce dětinné,

Jež Ti život rádo činí dražší

Z lásky povinné,

Aby’s v loktech dcer a synů svých

Prožil život v létech blažených.