3 Stojí černý pahorek,

Stojí černý pahorek,

na měn bříza bílá

a pod břízou tichý hrob,

v hrobě moje milá.

Dal jsem všechnu radost svou

pod rubáš své děvy,

za to z hrobu vyrostly

nejkrasší mé zpěvy.

Vyrostly jak bujný strom –

ovoce má krásné –

uvnitř popel, prach a smrt,

zevnitř barvy jasné.

Zevnitř krásné červánky

ve večerním třpytu,

uvnitř hrob a popel v něm

z vroucích druhdy citů.